01.06.2008 08:31:43 | Švýcar Marc Rosett se v polovině září 1995 dostal na 9. místo ATP. V roce 1988 byl na světovém juniorském žebříčku na čtvrtém místě a o rok později vyhrál první turnaj ve své rodné Ženevě. V prvním kole porazil Francouze Forgeta, ve druhém Američana Duncana, ve třetím Belgičana Daufresneho, v semifinále Argentince Bengoechea a ve finále jeho krajana Perez-Roldana.
„To se podaří málokomu, vyhrát poprvé a ještě doma.“ Cestu do první třicítky mu otevřel titul v Lyonu, ve finále porazil Švéda Wilandera, navíc byl ve finále v Madridu a Bologni. Prosazoval se vynikajícím podáním a dokonalou hrou od základní čáry. I Rosset se proslavil na olympijských hrách, v roce 1992 získal zlatou medaili v Barceloně, ve finále porazil Španěla Arreseho. „Je to takový zvláštní pocit. Ano, na olympiádě se hraje tenisový turnaj, ale je to úplně něco jiného, než všude jinde. Sejde se tam celý sportovní svět, má to prostě jinou atmosféru. Proto jsou tenisové olympijské medaile tak výjimečné.“ Podání a volej z něj udělaly stále vyhledávanějšího deblistu, v roce 1992 získává krajanem Hlaskem čtyři tituly – v Římě, na Roland Garros, v Lyonu a Adelaide. S Hlaskem také táhne tým Davisova poháru až do finále, ve Fort Worthu prohrávají s Amerikou 1:3.
Říkalo se také o něm, že tak náladového hráče světový tenis nepamatuje. Když ho tenis bavil, dokázal odehrát fantastické zápasy, v opačném případě málem odcházel z kurtu. Martina Hingisová se s Rossetem dostala v roce 1996 do finále Hopmanova poháru proti Chorvatsku, Marc však v rozhodující čtyřhře v závěru třetího setu ve zlosti udeřil rukou do reklamní tabule a kvůli zranění nemohl v zápase pokračovat… V roce 1995 si při zápase Davisova poháru s Holandskem zlomil kost na pravém chodidle a to ho zastavilo. „Byl jsem tehdy v první světové desítce a měl otevřenou cestu k trůnu. A najednou vám doslova neuvěřitelné poranění přibouchne dveře do síně těch nejslavnějších,“ říkal s odstupem času Rosset. Za jednu z největších chyb považuje, že se po vážném zranění velmi brzy vrátil na dvorce a nevěnoval dostatečně regeneraci.
Z velkého tenisu odešel na konci října 2005, na turnaji v Basileji nastoupil s Wawrinkou do deblového turnaje a v prvním kole prohráli s Novákem a Berdychem 3:6, 3:6. „Může mě těšit, že to nebyl vůbec jednoznačný zápas a můj partner ze čtyřhry mě neustále přemlouval, abych ještě debly profesionálně hrál. Ale já opravdu vím, že je ten nejvyšší čas skončit,“ konstatoval Marc, jeden z mála světových tenistů, kterému se během jeho profesionální kariéry podařilo dostat mezi deset nejlepších hráčů jak ve dvouhře, tak i ve čtyřhře. Do světlové deblové desítky se probojoval 2. 11. 1992, byl tehdy na osmém místě. Za poslední vystoupení ve čtyřhře dostali s Wawrinkou dohromady tisíc dolarů, celkově jich Rosset vydělal skoro devět milionů.
